Tommy Haroldova pouť

Na tomto místě chtěl jsem, původně, učinit několik moudrých poznámek na téma déšť v lednu. Neučiním tak. Kdo si chce mou lamentaci vyslechnout, podívá se na South Park. Stačí si pustit zvuk. Místo nadávek, zabývejmež se raději fotografií. Někteří známí podlehli kouzlu lomografie. Někteří podlehli kouzlu lomografie natolik, že chtěli mít v tomto duchu vyroben kalendář. Někteří dokonce natolik, že se otázali co to slovo vlastně znamená. Lomografie je specifickou odrůdou fotografie. K bližšímu vysvětlení navraťme se do doby před více než třiceti lety. V čase tomto vyfasoval jsem první fotoaparát. Corinu. Kdo neměl to potěšení, nechť věří, že Corina byla bakelitová krabička. Veškeré obrázky, jež z ní vypadávaly, představovaly detail vojenského maskáče, převedeného do různých stupňů šedi. Corina planila stejnou funkci jako výuka matematiky na základních a středních školách. I ten nejzarytější matematik je ochoten uznat, že faktoriály jsou průměrnému člověku platné jako mrtvému mandolína. Však! Matematiky tříbí logické myšlení a učí systematické a pečlivé práci. Říká se to. Obdobně Corina. As nikdo se nikdy s její pomocí nenaučil fotografovat. Však rozvíjela fantazii, obrazotvornost a abstraktní myšlení. Dnes je to jednoduché. Zajdete si do ZOO a každý blbec na vašem snímku pozná medvěda. Pitomé je, fotili-li jste gorilu. S Corinou to bylo zcela jiné. Obrázek mohl stejně tak představovat jelena milu, stánek s občerstvením či příjezd autobusu. Snad proto, jsou bývalí majitelé těchto přístrojů schopni vnímat moderní umění a radovat se nad zlatou rybičkou z plátna Emila Filly. Byť se mnozí z nás domnívají, že ve skutečnosti představuje loděnici na Rýnu. Zanedlouho začali mít vážení rodičové problém. Celý byt byl přeplněn obdélníčky 9 x 13 cm, plnými různě šedých skvrn. Dodnes mne mrzí, že nezkusil jsem film barevný. I postoupil jsem do vyšší ligy. Dostal jsem Vilii. Vilia byla již strojem pokročilým. Petrklíč od nádraží poznal každý. Zejména pokud dostal na výběr jen z těchto dvou alternativ. Poctivý sovětský výrobek. Funguje dosud. Bezchybně. Budu-li mít někdy na staré kolena čas, naskenuju nějaké obrázky. A další značky následovaly. Zrcadlovku nepočítám. Zrcadlovka má ve srovnání s kompaktem celou řadu výhod. Zejména technických. Má však i nevýhody. Na 1500 km dlouhém přechodu Balkánu jen zarytý masochista potáhne dvě kila vážící krám, tři objektivy, stativ a čert ví jaké další nesmysly. Vytáhnete-li na domorodce ze zapadlé Albánské vísky věc připomínající protiletadlový kanón, ukryje se v kozím chlívku. Fotoaparáty mají tendenci zmoknout, upadnout do rokle, nechávají do sebe kopat dobytčata. Vilii vysušíte, najdete, posbíráte, opravíte žvýkačkou a je opět připravena k použití. Zrcadlovka vzbuzuje pozornost a vyvolává temné myšlenky pobertů. Vilia vzbuzuje pozornost a vyvolává úsměv či soucit pobertů. V mnohých oblastech zrcadlovka zvyšuje ceny až o 250%. Vilia je snižuje nejméně o polovinu. Ani nejparanoidnější policajt toho nejparanoidnějšího režimu vás nepovažuje za čínského špiona. A proto jsem vždy hojně využíval kompakty. Ty z východu předpokládaly jisté fotografické dovednosti. Expozici bylo nutno nastaviti ručně. Kapitalisti nebyli tak důvtipní. Spoléhali na plné automaty. Společné měli, že výstupem nebyla ani tak fotka, jako sbírka optických a jiných vad. Před několika lety, všimli si této skutečnosti moudří lidé. Nejen u nás se vše hned rozkecá. Tito do bazarů vtrhli a vykoupili prachem zapadající analogové bakeliťáky. Vpadli do ulic a začali obtěžovat kolemjdoucí žádostmi o portrét. Snímky měly úspěch. Když takovému pocestnému nacpete před nos Vilii, tváří se vskutku zprvu zděšeně. A to je onen pověstný rozhodný okamžik. V ruce noviny a banán a vyjevený výraz na tváři. I zrodila se lomografie. Nazvaná dle eponymního přístroje z leningradských závodů. A každý den si získává nové a nové příznivce.

Kdo touží po dalších informacích, nechť googluje. Na internetu je jich dostatek. Netřeba se opakovat. Komu se nechce a chtěl by spatřiti, kterak as taková lomo fotka vypadá, může nahlédnout zde. Jen jest třeba upozornit, že nižádná z prezentovaných fotografií nebyla původně myšlena jako lomácká. A už vůbec ne komponována do čtverce. Jedná se o poměrně náhodný výběr a tudíž ne nějak reprezentativní...