PP Křížový a stejnojmenný vrch
7. 11. 2011
Kterak se mi zdařilo onehdá informovat, dufuněl do valašských kopců statný Hanák. Kolega Pecan z Olomouce. Ztratil se a nezbylo, než si vzíti znalce coby průvodce. Je to mrzuté. Takový znalec nerozdává moudra zdarma. Jest třeba mu sem tam něco zakoupiti. Odvolávání se na tradiční valašskou pohostinnost mnoho nepomůže. Po zjištění, že hned vedle Alberta je obchod s levnými potravinami, zajásal. I plácnul se přes kapsu a pořídil mi cizokrajné citrónové kokina. Chutnaly jako Biolit. Jsou věci, které si dovedu odepřít. S těžkým srdcem. Bonbóny jsem mu vrátil. Cucal celou dobu. A pro jistotu si při odjezdu ještě baťůžek jablek vysomroval. Sám jsem sbíral. A jestli bych též nemohl natrhati něco planých trnek. Jsou pěkně kyselé. I o štrůdlu byla řeč. Tak jsem jej doprovodil na bud do Přerova.
Nejprve byli jsme v Hošťálkové. A neb Čertovy skály u Hošťálkové byly zdárně nalezeny a slezeny, směřovaly další naše kroky k PP Křížový. A na stejnojmenný vrch. Kopec tento leží na katastru obce Ratiboř. Nejlépe jest možno se sem doplaziti ze Semetína. Místní to části města Vsetín. V Semetíně se člověk mnoho nezdrží. Kdys zde bývalo parádní polopřírodní koupaliště. I hvězdy šoubyznysu sem zajížděli. Tuším, že Rottrová. Pročež si získala na Valachoch nemenší popularitu, než v Ostravě. Dnes zde není nic. Na křížový je možno se dostati vskutku velmi jednoduše. Nejprve po silnici na mysliveckou chatu na Nivce. Hned za mostem přes Bečvu se zabočí doprava. A pak jen do kopce. Od chaty již vedou značky. Městské lesy Vsetín je namalovali.Bílé značky. Vrch Křížový jest velmi památný. I zde stanuli Cyril s Metodějem. Jako na další asi tisícovce míst naší vlasti moravské. Ti se něco nachodili. A vztyčili zde kříž. Jako na další asi tisícovce míst. Ti se něco navztyčovali. Jest záhadou, kterak si při tom všem špacírování po horách i dolinách, našli ještě čas na další aktivity. Dle druhé verze tu nikdy nebyli. To pochopové zdejšího správce vpadli na místo pohanských bohoslužeb a lid modlící se k bohům slovanským vybili. A vztyčili zde kříž. Možno přijmouti obé. Donedávna zde stály kříže dva. Ještě vloni. Či to bylo letos na jaře? Dnes zde není ani jeden. Někdo je šlohnul. U nás je třeba věci zamykat. Zejména měděné. Ale i dřevo se občas zejde. Aspoň vrcholová kniha zůstala. Dokonce i s propiskou! Možno se zapsati. Však cílem cesty nebyl vrchol, ale zdejší stejnojmenná přírodní památka. K té se po bílých značkách nedostanete. Mapa u chaty tvrdí opak. V místě, kde značka zahýbá z asfaltky na lesní pěšinku, je třeba pokračovati dále po silnici. Ta za chvilku končí. A po pravé straně je zmiňovaná PP Křížový. Snadno poznatelný. Je zde skalní stěna až 180 m dlouhá a místy až 10 m vysoká. A u skály pseudokrasová puklinová jeskyně Zbojnická. S celkovou délkou 20 m a hloubkou 12 m. Tím se stává nejdelší a nejhlubší zdokumentovanou jeskyní celé Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Na Hané si pod tímto pojmem představují něco jako jeskyně Zbrašovské. A drahý kolega se chtěl pošpacírovat. Asi byl zklamán. Dovnitř jsme se skutečně nesoukali. Tam bydlí netopýři. Konkrétně Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). V zimním období. Považují-li tento čas netopýři za zimní období netuším. Proto jsme tam ni nelezli. Nechť nerušíme zviřátka při spinkáni. Přeci nenapíšu, že má postava je přec jen příliš blahobytná na cpaní se do takových děr. Krom toho jest zde opět pseudokrasový sufozní závrt. Další ďúra. Průměr cca 3,5 m a hloubka 1,5 m. Sem bych se snad dostal. Vědět, kde toto hledat. Od skály vybíhá balvanový proud. Prostě hromady a hromady šutrů. Když k tomu připočteme hromady a hromady spadaných listů, jež tyto kameny kryjí, je o držku se zde pohybovat. Milý Pecánek byl na více seděl než stál. Když říkám, choď tama, kudy se courám já, tak to ne. Někteří lidé si rádi hledají své vlastní cestičky. I za cenu pádu na tvář. Na suti rostou většinou buky. Porost zůstává bez zásahu. Minimálně od roku 1999, kdy byla zdejší přírodní památka vyhlášena. Podle nápisů vyrytých na stromech kolem jeskyně mnohem déle. Kdo by v takovém terénu taky těžil dřevo. I když i takoví se jistě najdou. Dnes je možné vše. Každopádně je zde jedna z nejlépe vyvinutých sklaních vegetací Hostýnsko-vsetínských vrchů. No dobře, jsou i lepší. Ale v okrese Vsetín je jistě unikátní. Fajn! Ale na ratibořsku určitě! Ono je to těžké, když jsou u nás šutry prostě všude. Ostatně botanickou charakteristiku jest možno si přečísti i jinde. Já již musím končit s vypisováním. Zítra se otevírá zámek v Lešné u Valmezu. Vlastně ne. Slavnostně otevřen byl již 1.11. V sobotu 5.11. je Den otevřených dveří. Vstupné zdarma! Tak abych nezaspal!