Kostel sv. Jakuba v Tečovicích (F. J. Lehner - Dějiny umění národa českého)
31. 10. 2011
F. J. Lehner
Dějiny umění národa českého.
Díl I.
Doba románská.
Svazek II.
Architektura
Část II.
Praha 1905
Str. 3-4
Prodloužila-li se v kostele Rváčovském loď směrem západním, tak že čtverhranné kněžiště zůstalo ochráněno, odstranili v románském kostele Tečovickém na Moravě východní stěnu rovně zakončeného choru a prodloužili tímto směrem budovu. Filialní kostel sv. Jakuba v Tečovicích přidělený k faře Malenovické (v dekanátu Napajedelském) skrývá se nadaleko kolébky křesťanství na Moravě, posvátného Velehradu, v pobočním údolí
říčky Dřevnice naproti polozpustlému hradu Malenovickému a zvedá se na malém návrší nad koncem vesnice Tečovic. Nejstarší listinná zpráva o Tečovicích jest z r. 1350, kdy Čeněk z Bechyně koupil tuto vesnici svým synům Štěpánovi a Petrovi od Miliče kněze, Racka a Bohuně, bratří z Tečovic. Bunode Teschowicz ostatně připomíná se již r. 1307.

Podání lidové sice vypravuje, že Tečovský kostel vysvěcen byl svatými věrozvěsty slovanskými. Jisto jest tolik, že zbudován byl za doby slohu románského a že byl pak obnoven za ranní doby gotické.
Kostel má loď obdélníkovou, 13 m dlouhou a 8,5 m širokou, se stropame plochým, trámovým, jehož prkna nyní pomalována jsou ornamentem barokovám, a který spočívá uprostřed lodi na kulatém dřevěném sloupu. Loď osvětlena jest šesti okny, třemi na každé straně podélné; okna na straně epištolní jsou nyní poněkud rozšířena – což se stalo (podle Wolneho) teprve r. 1834; podržela však celkem tvar románský, jsouce poměrně ještě dosti úzká vyšpaletována a obloukem sklenuta; tři okénka na straně evangelní zachovala však úplně svou původní podobu románskou, jsouce podnes nad míru uzounká. Některá z nich mají podnes šestiboké tabulečky v olově zasazené.
Lomeně sklenutým obloukem vítězným oddělen jest od lodi pravoúhlý kůr, 7 m dlouhý a 5,60 m široký, který za doby ranní gotiky obdržel vysokou žebrovou klenbu křížovou, na dvě pole rozdělenou; žebra, jejichž profil má tvar prostého lichoběžníka, pro
tínají se ve dvou okrouhlých svornících, z nichž na jednom vytesán jest beránek. V jižn í zdi kůrové jsou dvě okna srovnávající se i s okny v jižní zdi lodní, kdežto za oltářem ve zdi průčelní prolomeno jest okénko lomeně sklenuté. V epištolní zdi kůrové vyhloubeny jsou sedilie (obr. 2) v podobě podvojného okénka polokruhově sklenutého, jehož prostřední sloupec však nesahá až dolů, nýbrž končí nad polovicí hladkou konsolkou.

Na severní straně kůru přistavěna jest sakristie s klenbou rovněž křížovou, na jejímž svorníku jest vytesána růžice.
Jediný vchod do kostela v západním průčelí lodi jest pěkným portálem o pěti oblounech, lomeně sklenutýmnad branou polokruhovou. Nad ní prolomeno jest okno kulaté s kružbou nyní vytlučenou. Vedle tohoto portálu pak stojí v dřevěné předsíňce chrámové románské křtitelna pískovcová (obr. 3) značných rozměrů, bez všelikých ornamentů.