Postelový
Sníh je v perd
eli pane hrábě... Díky za vynález digitální fotografie, dávající mi možnost podívat se na idylickou zimní krajinu aspoň na obrázku. A neb jsem si nechal tento týden profouknout foťák, máte i vy tuto možnost. Doba tato, lyžařskému sportu nepříznivá, přiměla mne k úvahám, co s nastávajícím jarem. A létem. Zapůjčil jsem si tedy odbornou publikaci o cestování a trekkingu. Nechť načerpám inspiraci. Ještě že tak! Vždyť já vlastně dělal vše úplně špatně! Dosud jsem se v období zimním pokoušel doplniti tukové zásoby v domnění, že tyto se pak budou přetvářeti na energii. A odpočívat. A odpočívat. A odpočívat. Chyba! Není možné jen tak polehávat! Cvičit se musí! Bez toho se správný trekkař nemůže obejít. Zlenivělá záda neunesou batoh! Nohy nevydrží šlapat do pedálů a po 20 kilometrech dojde k přervání všech šlach. Břišní svaly, nezvládnou nápor a učiní z cesty hotové peklo. Tomu je třeba předejít. Jal jsem se tedy cvičiti. A výsledek se dostavil hned následující den. Zapálené svaly jsou sviňa. Zapálené svaly na břichu jsou... Dva následné dny strávil jsem v posteli, cpouc se Paralenem a mazajíc Veralem. Tak to dopadne, podcení-li se zimní příprava. A též obuv si budu muset pořídit. Není možné se pohybovat v obyčejných teniskách. Chce to specializované botenky. O spacáku nemluvě. Nemá-li tento alespoň 6 vrstev, hrozí omrznutí. A já blbec nejednou spával i zcela bez něj. Divím se, že vůbec žiju. Též v oblasti stravování jsem se mýlil. Obvykle mi stačil chleba, sýr, ovoce narvané u cesty. Nemožno! Energetické tyčinky, kondenzované mléko, speciální přípravky na doplnění vitamínů a minerálů. Jablka netrhat! Nikdy nevíte, není-li na blízku sklad jaderného paliva či spalovna. Je-li to nutné, musí se zakoupit. Nejlépe v supermarketu. Pečlivě zabalená. Mléko pít jen převařené. A lesní studánky již též nejsou co bývaly. Tak to bude zapotřebí ještě jeden batoh. Jak je unesu, nosiče nemaje? Není též vhodné se bavit s cizími lidmi. Zejména těmi podezřelými. Jako Arabové, černoši, ruští mafiáni a Provensálci. O kole ni nemluvím. Ale Blesku nevyměním. Snad někde nezhynu díky absenci tlumičů. A taky si musím pořídit GPS. Jak jinak vlastně poznám kde jsem? Tolik informací najednou. Příště se raději vrhnu na četbu Strojnických tabulek.