PP Bražiska, Bystřička přehrada a lom 2011-03-27
28. 3. 2011
PP Bražiska nachází se nedaleko Valmezu na levém údolním svahu Vsetínské Bečvy. Název jest tak trochu zavádějící. Příčinou ochrany nejsou příčné prahy v řečišti Bečvy, anóbrž původní listnatý les s karpatskou květenou. Mimo jiné se zde má být nejvýchodnější lokalita výskytu jaterníku podléšky v republice. Chtěje udělati radost vnitřním orgánům alespoň pohledem na tuto kytičku, zajel jsem se zde podívat. Jaterník nenalezen. Podběl to jo. Sasanka též. I plicník by se zde našel. Však po jaterníku jsem marně pátral. 
Snad je někde pečlivě ukryt. Nejlépe v depozitáři. Aby jej nikdo nezašlápl. Co s načatým dnem? Teplo sic bylo, však na čabrání se v Bečvě je brzy i na mne. Tak aspoň na Bystřičku si zajedu. Před přehradou je vidět lom. V neděli se tam jistě kámen těžit nebude. Třeba tam najdu něco zajímavého. Nenašel. Nějaké bagry, hromady šutrů a opět podběl. Škoda, že nemám kašel a bronchitidu. Jen tak zbytečně se mi ten fujtajbl glondat nechce. Leda vynalézt podbělový med. Pampeliškový mám rád. Kdysi jsem stvořil i sedmikráskový. Rozdíl nepatrný. Chuťově. O sbírání se raději nebudu zmiňovat. Takový podběl vlastně vypadá skoro jako malá pampeliška. A něco sladkého by se u mne jistě nezkazilo. Stejně než bych se k tomu dostal, pokvetou šeříky. Kdo by se chtěl též podívati do lomu, nechť před letním kinem zahne na cestu doprava. Jede-li od vlakového nádraží. Je tam závora. Ale nikde cedulka se zákazem vstupu. Však mne také nikdo nevyhodil. Ostatně mi připadalo, že tam nikdo není. Kousek pod lomem jsou chatičky. Tak jsou patrně na oxydanty zvyklí. Moudré to umístění rekreačních objektů. Sem tam to bouchne, jednou za čas najdete v kuchyni skalu. Žádné nudné polehávání na verandách! Adrenalinu je třeba!
Bystřička je ostatně hodně zajímavá přehrada. Jedna z nejstarších u nás, stavěná v letech 1908-1912. Původně měla sloužit coby zásobárna vody pro plánovaný Odersko – Dunajský průplav. Pak se nám rozpadlo Rakousko. A průplav se nekonal. Tak slouží k rekreaci. A, dokud nepřetéká i hráz, zadržuje vodu při záplavách. Od roku 2003 je pro jedinečnost technického a architektonicky-urbanistického řešení též kulturní památkou. Zatím se to na ní nějak nepodepsalo. Ba naopak. Vloni probíhaly úspěšné rekonstrukce. Občas se konají i prohlídky. Kdy to nevím. Ani zdali jsou pravidelné či jen v rámci nějakého Dne otevřených dveří. Zrovna včera (v sobotu 26.3.) se prohlíželo. Samozřejmě jsem o tom nevěděl. A nebýt paní z Ostravy, jež zmateně pobíhala kolem, netušil bych to ni teď. Obávám se však, že znalost této skutečnosti mi mnoho neprospěje. Trochu jsem se prošpacíroval po hrázi, podíval se i po ni a kolem správní budovy bloumal, tak blízko, jak jen mi to vlčák dovolil. Škoda, že není léto. Vlítnul bych do vody. Ale co, vloni byla v tuto dobu ještě zamrzlá hladina. Kdo si počká, ten se dočká. Vůbec se mi nechtělo domů. Kdo má šlapat do kopce na Dušnou? Ale zpátky je to pěkná oklika. A to jsem ještě plánoval pochod přes Klenov. Přes Dušnou se ještě k tomu jela v sobotu Valaška. Pro nezasvěcené Valašské rallye. Což značí zničenou vozovku. Bude pár týdnů trvat, než se díry samovolně zanesou štěrkem a obrousí se hrany. Automotoklub neustále tvrdí, že tyto silnice poctivě hned po závodech nechává opravit. Jen neříká kde. Ono se to srovná samo. Možná před další akcí. Vlastně ne. Nebudu křivditi. Před několika lety se jim renovace nadmíru zdařila. Do díry ve vozovce, jež byla v té době z poloviny zanesená štěrkem, šoupli kydanec asfaltu. Stačilo přejet kolem a vzniklý novotvar se vyloupl. Tentokráte krátery nejsou zase tak velké. Naštěstí. Nejdřív jsem se zpotil při tlačení kola do kopce a pak cestou dolů pěkně mrznul. Standardnímu porallyovému oraništi by se těžko vyhýbalo…