Rožnovská valaška 2011
První měsíc ve stavebním procesu skončil. Jest třeba zrekapitulovat a pochválit se. Spolupracovníci nezraněni. Já mám v noze díru po hřebíku. Zaceleno. Zlomený malíček na levé ruce. Zahojeno. Odřené kolena. Ještě ne zcela oprave
no. Na podílu práce při polidštění opice vskutku něco bude. Minimálně si šimpanzí prapředek musel sedřít všechny chlupy z těla. Kouření možná snižuje plodnost. Takové rozbrušovačka umístěná na patřičné místo ji může zcela anulovat. Naštěstí došel materiál. Pokračovat se bude až za pár týdnů.
Mezitím začaly pomalu dozrávat lesní jahody. Z jižní Moravy sem pašují i zahradní. Nastartoval folkloristický rok. Ve Vlčnově žužlal růži 202. král. Datum mám v kalendáři. Kalendář v čurbesu na stole u počítače. Člověk lopatou házející nemůže zároveň uklízet kolem klávesnice. V Hluku se bude jízda králů konat první červencový víkend. Na to zase zapomenu. V témže termínu se uskuteční jízda v Doloplazích. To je ovšem Haná. Zde jsou lidé rozvážní a spořiví. Král půjde pěšky, v montérkách a v ústech bude mít kopretinu. Tento rok by se mělo ještě jet ve Skoronicích u Kyjova. Možná už jelo. Či zrovna jede. O víkendu se konala Rožnovská valaška. XVIII. mezinárodní armádní folklorní festival. A zároveň XII. přehlídka skupin historického šermu. Zpravidla bylo možno vidět buď šermující fousáče nebo juchající cérečky. Volil jsem druhou možnost. Slovo „armádní“ mnohdy od návštěvy akce odrazuje. V tomto případě zcela zbytečně. Nebýt nebývalé koncentrace osob v uniformách, nikdo by ni netušil nijakou švejkovinu. Vše probíhalo obvyklým způsobem. Mnoho stánků s občerstvením nabízelo tradiční valašské speciality. Jako halušky, bramboráky a langoše. V jednom byly salámy. Jehněčí. A koňský. Koňák za 140 Kč. Asi z vítěze Velké pardubické. Dívčina nabízela vaflové mlsánky. Takové oplatkové kolečka slepené cukrovým sirupem. Dobré. Za 69 Kč. 69 je pěkné číslo. Ale za tááákhle malinký balíček? Aspoň je neprohlašovala za specialitu kraje valašského. Byly vyrobeny v Holandsku. Aspoň jsem chodil umlsávat. Hlavní smůla spočívala v zapomenuté svačině. Bylo tedy třeba koštovat. V neděli. V sobotu byl jídla pln baťůžek. V 13:45 začalo valit a vše se vezlo opět domů. V mnoha stáncích slivovice. V žádném jiná než Jelínkova. Dobře vám tak, Pražáci! V sobotu dokonce i jahodovica, malinovica, kdoulovica a kdoví jaké další šmejdy. Flašky si bylo možno zakoupit. Jak plné, tak i ty již vypité a prázdné. Business je business. Kdyby tedy náhodou někdo potřeboval, měl bych zde volnou butélku od rumu. Případně se mohu zeptati a zajistit od borovičky. Jen jsem se nezeptal, kolik za to chtějí. Neznám tržní cenu. Snad mne neošulíte. V sobotu vše začínalo na náměstí. Dle zvuku poznám cimbál od houslí. A to ještě ne zcela jistě. Však přesto mi produkce připadala trochu disharmonická. Na tolik souborů je jedno náměstí přec jen málo. Snad vsetínské by bylo vhodnější. Po zrušení trávníků, křoví a podobných zvěrstev je zde dosti placu. Na černé vyasfaltované ploše by jistě ni ta nejodolnější tanečnice dlouho v kroji nevydržela. Přítomní pánové nakouknou na prdélku a pozvánka na folklorní festival se dostává do zcela jiné dimenze. Připočtu-li k zmatku hudebnímu neustále prolétající se Rožnovany, jdoucí ji jen koupit paštiku, raději jsem se přesunul do Skanzenu. Narozdíl od ostatních zdejších akcí je na Valašku vstup zdarma. Do Dřevěného městečka. Záslužný to čin. A než dorazili první účastníci, bylo téměř prázdno. Jen stánky s prodejci postávali podél cest. A hned jak začal program, začalo pršet. A pršet a pršet a pršet. Dle ČHMÚ krátká a málo vydatná přeháňka. Vše přesunulo se do Janákovy stodoly. Ne do hospody U Janíka. Ta je zcela jinde. Málo prostoru. I za vytrvalého deště domů. Spolu se slezením s kola spadla poslední kapka. Déšť mne má rád a nechce beze mne být. Dojemné... V neděli nelilo. Tatínkové se přeli s maminkami, zdali se půjdou podívat k Lázeňskému domu na bitvu nebo zůstanou zde tleskat tanečkům. Jejich ratolesti během několika minut neslýchaně zbohatly. Ještě v kočárku, mluvit to řádně neumí, ale na turecký med slyší. A číslovky též vnímá. Pořadatelé by se měli zamyslet a nějak upravit program. Nechť ta dítka zcela nezkorumpují. Ostatně by mohli příště stvořit nějaký podrobnější program. Stačí na tabuli fixem napsat na kterém pódiu v kolik hodin bude kdo hrát. Plus mínus. Stejný itinerář, jaký mají k dispozici účinkující.
A opět. kdo chce spatřiti další obrázky, nechť klikne sem...