Stará Ves nad Ondřejnicí - něco pamětihodností
A nyní již víme, kterak Starovjané rádi objíždějí své obilí. Ve věku eurochleba a ekopaliv spíše řepku. Co dalšího je možno ve vsi této spatřiti? Nejprve zmiňme se, kde se vlastně nachází. Stará Ves nad Ondřejnicí leží v etnografickém regionu Lašsko. Etnografický region Lašsko vlastně neexistuje. A Lachové coby specifická etnická skupina už vůbec ne. Vymysleli si je literáti 19. století, chtějíc nějak pojmenovat slovanské obyvatelstvo severní Moravy. Ať si tamní Němci o sobě moc nemyslí. Němci si nemysleli nic a jen si odfrkli. Budoucí Laši si také nemysleli nic a poklepali si na čelo. Dle Č. Ostravického „vědomí kmenové není u moravských Lachů valně vyvinuté; Lach všeobecně nazývá řeč svou řečí moravskou a sebe zove prostě Moravcem...“ Hlupáci. Ještě v 50. letech 20. století nevědí kdo vlastně jsou. Naštěstí máme povinnou školní docházku a revoluční tradice lašského lidu. Kdyby se Ondra nedal na zboj a na jaře roku 1775 v brušperské hospodě sedláci netřískali bojovně půllitry a spiklenecky na sebe nepomrkávali, dovídajíc se o rebelii na Náchodsku., kdoví, jak by to dnes s Lachy vypadalo. Stará Ves nad Ondřejnicí leží v okrese Ostrava-město. Okresy jsou zrušeny. Takže vlastně neexistují. Zase nic nevíme. Stará Ves nad Ondřejnicí prostě leží kousek od Ostravy.
A v této obtížně lokalizovatelné obci staví v letech cca 1560 – 1578 nejprve Jaroš a poté Ctibor Syrakovský zámek. Ať poddaní vidí, jak bohaté a kulturní mají pány a nepomlouvají. Dnes je tento unikátním dokladem renesanční architektury šlechtických sídel na Moravě. Jako mnohé jiné unikáty vděčí za svou unikátnost skutečnosti, že pozdějším majitelům nestál za další investice. Dostanete-li se dovnitř, ocitnete se uprostřed nádherného arkádového pidinádvoříčka. Velmi krásného a praktického. V létě je zde velmi příjemně. A v zimě páni Syrakovští zvali lid prostý na vinnou tříšť a ukazovali jim, že býti šlechticem taky není žádný med. Poddaní se více zachumlali do kabátů a panstvo pomluvili. Postaví si barák a nemají ani za co topit. Zdi zámku ozdobeny jsou obvyklými psaníčkovými a zde též figurálními sgrafity. O jejich autorovi mnoho nevíme. S naprostou jistotou to nebyl žádný Bartholomeus Spranger. Obrázky jsou značně rustikálního, ba přímo lidového rázu. Připomínají spíše figurální tvary lidových forem na perník, než ozdobu sídla aristokratova. To já ne, milí Starovjané, to Jarmila Krčálová tvrdí! Žádná obyčejná Jaruška. PhDr. a CSc. k tomu. Abyste mne příštím rokem nezohli přes patník. Nemusím vyzkoušet všechno. Při spatření oněch malůvek poddaní rezignovaně mávli rukou a prohlásili, že takovou mazaninu by zvládl i podsedek Lojza. Ctibor Syrakovský tedy nechal v letech 1587 – 1589 postavit kostel Narození sv. Jana Křtitele. Konečně těm nespokojencům zatneme tipec. Poddaní si začali šuškat, že panstvo brzdí pokrok, staví-li v době renesanční gotické kostely. Kdo se dostane dovnitř, může se podívat na náhrobky Jaroše Syrakovského s manželkou Kateřinou z Petřvaldu, jejich syna Ctibora s chotí Alinou z Víckova. Poddaní řekli, že panstvo takto vůbec nevypadalo a lhát Bohu je hřích. I nechal Ctibor presbytář vymalovat figurálním výjevem s Ježíšem Kristem. Poddaní jen něco zamumlali hromadně přestoupili ke konkurenční církvi. I statečný a urozený, ctihodný pan Ctibor Syrakovský, nejvyšší písař markrabství moravského, najal další dva dráby, nechal zmrskat potulného cikána a do rána vyprávěl manželce, jak to těm šťouralům nandal.
Kdo již bude mít plné zuby památek po rodu Syrakovských, může se podívat do CHKO Poodří. Leží nedaleko. Tuším 5 km od centra vsi. Vede tam turistická značka ve směru na Jistebník. Tuším zelená. Jiná zde není. Spatříte několik rybníků. Podaří-li se vám probíti se podél toku řeky Odry, pak i několik přírodních památek a přírodních rezervací. Stačí k tomu gumáky a latexový obleček. Nemáte-li jej čistě náhodou doma, možno použít i oděv z jiného kopřivámvzdorného materiálu. Cesta jest věru trudná. Dle informací občas prosekávaná. Jaká je jednotka občasu není známo. Mimochodem, pokusíte-li se dostati na Obecní slavnosti ve Staré Vsi, zcela jistě budete řešit problém s minimální dopravní obslužností. Nejste-li náhodou zrovna z Ostravy. Stačí si pak do IDOSu zadati právě Jistebník. Vlaky sem jezdí poměrně pravidelně a těch pár kilometrů zvládne i turistické batole. Navíc je možno si v osadě Košatka nakoupit sváču. V centru Staré Vsi je (tuším) jen benzinka. Dle cen ke každé zmrzlině dostanete dva či tři litry nafty zdarma. Člověk se ani nediví, že ti poddaní pořád frflali...
Kdo by chtěl viděti více, může se podívati zde.
A obrázky z Obecních slavností, Jizdy kole obila a Folklorního festivalu Poodří Františka Lýska jsou tady.