Co napsati o hradu Lukov? Ne mnoho. V sekci Literatura jsem zveřejnil publikaci Vlasty Fialové Jan Adam z Víckova, moravs
ký emigrant a vůdce Valachů 1620-1628. Vyšla již v roce 1935. Přesto v ní není mnoho údajů, které by bylo třeba opravit. A pokud, tak jen nepodstatné detaily. Na případné nesrovnalosti budu průběžně upozorňovat. A v této knížečce je detailně popsáno i fungování našeho rytíře na Lukově. Chce-li někdo získati informace o celkové historii, o stavebním vývoji atd., nechť pohlédne na internetu na vlastní stánky hradu a Spolku přátel hradu Lukova. Tak jenom opravdu krátce.
Kterak panství lukovské s hradem spadlo do chřtánu Albrechta z Valdštejna již bylo vylíčeno. Co se však dělo poté? Na Pražském hradě Jaroslav Bořita z Martinic, Vilém Slavata z Chlumu a písař Fabricius vylítnou z okna. V Čechách propuká stavovské povstání. Morava se po váhání přidává. Dosavadní vládce na Lukově se otevřeně přidává k císaři, jsou mu odebrány majetky a tyto se dostávají do rukou Jana Adama z Víckova. Jak si ostatně přál již Václav Nekeš z Landeka, blahé paměti. Kromě toho získává i panství vsetínské. Po bělohorské porážce se vše otáčí. Jakmile se však boje války třicetileté se přesunou na Moravu, Jan Adam přichází na svá panství a stává se vůdcem zdejšího valašského lidu. Východomoravské hory pak figurují jako jedna z nejvýznamnějších oblastí Evropy a zejména hrad Lukov je důležitým strategickým opěrným bodem. Z dnešního pohledu to zní jistě nadneseně, ba přímo jako doklad přehnaného lokálního patriotismu. Avšak bylo tomu tak. Hory tyto tvoří přirozený val. Poměrně malý počet obránců je schopen úspěšně bránit průsmyky z Moravy do Uher proti sebesilnějšímu nepříteli. A naopak. Je-li zdejší obyvatelstvo útočníkovi příznivě nakloněno, projde tento pohodlně a bezpečně do samého středu země. Za optimálních podmínek s může téměř beze ztrát ocitnout před branami Vídně. Jan Adam z Víckova se svými Valachy tedy tvořili významnou součást proticísařských sil. A jejich úloha by byla jistě ještě důležitější, kdyby na Moravu skutečně někdy dorazila vojska sedmihradského knížete. Ale to by mu museli ze západu poskytnout slibovanou podporu. Gabor Bethlen je sic obecně považován za spojence velmi liknavého a nespolehlivého, ve skutečnosti však vždy poctivě plnil svou část dohody. Pokud mohl. Dlužním úpisem však vojáka nenakrmíš. A holýma rukama proti dělům bojovati nelze.
Ale to jsem se dostal už příliš daleko. Kterak se tedy na hrad dostanete? Možností je několik. Ve Zlíně vyrazíte po červené turistické značce a přes Šťákovy paseky, Štípu a obec Lukov. Asi polovina trasy vede po asfaltem zpevněných komunikacích. Línější mohou dojeti do Štípy busem. Nejlínější až do Lukova. A odtud to je půl hodinka včetně kochání se krajinou. Druhá možnost je vzít to po téže turistické značce, však z druhé strany, z Tesáku. Přes kopec tento vede silnice ze Vsetína od Bystřice pod Hostýnem. Budete-li míti dosti času, můžete se cestou zastavit na zříceninu hradu Obřany. Můj osobní tip? Bystřice pod Hostýnem – Svatý Hostýn – Skalný (nejvýše položený hrad na Moravě – uvidíte však jen několik skalních útvarů) – Obřany – skály u Držkové – Lukov – Štípa – Zlín. Ale to je výlet na celý víkend. Ať se na Lukov dostanete jakkoli, chtěl bych všechny milovníky historie (hlavně vojenské) upozornit na úžasnou věc. Kolem hradu vede naučná stezka Dolní hrad a vnější opevnění. Můžete se podívat na vrchol Tanečnice se zbytky obléhacího opevnění z doby uherských válek, na pozůstatky švédských opevnění, na náznaky lehkých táborů valašských povstalců. Paráda. Má to však jednu chybu. V přehršli nejrůznějších značek, ukazatelů atd. kolem aby se prase vyznalo. U hradu je umístěn velmi pěkně zhotovený infoplán. Můžete si jej vyfotit a, koukaje se na displej, pokusit se zorientovat. Patrně se vám to nepodaří. Mám za to, že v průběhu sezóny, po zaplacení vstupného na hrad, dostanete patřičné informace o této naučné stezce. Však nevím to. Nezkoušel jsem, neověřoval. Jsem ale poměrně skeptický. V letních měsících (tj. v průběhu sezóny) listí na stromech či náletových dřevinách dokáže zcela zakrýt i mnohem výraznější věci, než je pozůstatek obléhacího opevnění. Abyste něco skutečně viděli, musíte se sem vypravit na začátku jara, kdy zeleň ještě nevyrašila, či koncem podzimu, kdy naopak již nic neroste. Buď tedy budete mít plán ale stejně nic neuvidíte. Anebo byste mohli vše snadno najít. Ale zase nevíte kde to hledat. Mimochodem, kdo se chce kouknout na Lukov mimo sezónu, klidně může. Několikrát jsem měl cestu kolem a zatím nikdy nebyl zabarikádovaný. Bude-li tam někdo přítomen, hlavu vám neutrhne. Jen neuvidíte výstavu. Nebo výstavy? Já je také neviděl.