Tommy Haroldova pouť

Budeme-li pokračovat z Provodova do Zlína po žluté turistické trase, musíme jít několik kilometrů po asfaltce. Od bývalé hospody Na Pinduli. Z té v dnešních dnech zůstala jen hromada cihel. Značka sice na dvou místech zahýbá a vede kousek vedle cesty. Prakticky se však vyplatí šmárovat stále po státní silnici. Až dorazíme k rozcestníku Kudlov (rozc.). Odtud možno pokračovati dál do města na Dřevnici. Je to již jen 3,5 km. Chceme-li však spatřit hrad Zlín, mineme rozcestník bez povšimnutí a půjdeme dále. Projdeme celým Kudlovem. Jediný problém může nastat na křižovatce u památníčku obětem první světová války. Tak nemusí být každému jasno, kterak pokračovat. Takže, jde se po ulici Václavská. Po chvíli mineme kostel sv. Václava. Vystaven je v duchu baťovské funkcionalistické architektury. O kus dál možno spatřiti i vlastní dům Gahurův. Napravo bude nejprve ulička Do Polí a po ní další miniodbočka. U té pak vila architektova. Č. p. 6. Takže, milý Lukášku, jestli dostaneš od Haničky po rypáku, já za to nemůžu. Vy tam máte tyhle baráky prostě všude. A pokračujeme za dědinu. O hodný kus dál budou vlevo sběrné suroviny. Kolem nich není nic. Jen lesy. Nemůžete se zmýlit. Máte-li sebou zbytečný balík novin, možno jej odevzdat. Stejně budete muset ze silnice odbočit vlevo a projít kolem. Leží na východním výběžku vrchu Barabáš v trati Hradištko. Jak je zaneseno i v turistických mapách. Lidé sečtělí jistě znají půvabnou Šmídovu knížečku Proč bychom se nepotili. A vědí, že odborná předpověď počasí je turistova spása. Stejně tak fungují i mapy. Je-li zde hrad Zlín (Kudlov) zanesen, nedejte se lokalizací mýlit. Barabášův východní výběžek je poměrně velký. A nepřehledný. V místě, kde by měla být akropole naleznete rezavou škodovku a několik zřícených chat. Technofilnější si naleznou na internetu souřadnice a nechají se ke škodárně dovést GPSkou. Nikoli přátelé, zde hrad opravdu nestál. Omyl je vskutku několikametrový. Ale i tak způsobil zklamaný návrat několika desítek zvědavců. Je to tam takové zamotané. Jak tedy k němu? Orientačně nejsnazší je cesta následující: hned za sběrnými surovinami se cestička roztrojuje. Půjdete vlevo (jakoby kolem firmy) a pořád dál. Po chvíli spatříte na pravé straně odbočku k dávno již nepoužívanému kamenolomu. U ní jsou velké betonové kvádrovité pazmeky. Tento lom část hradu narušil. Pokud kolem lomu vylezete nahoru, jste přímo na akropoli. Úplně nejjednodušeji řečeno: hrad stojí (stával) na vrcholu kopce za sběrnými surovinami.

Vilém z Hustopečí se nyní musí v hrobě zmítat smíchy. Ten totiž patrně hrad založil. Někdy v polovině 13. století. A středověcí feudálové, jak známo, dnem i nocí přemýšleli a špekulovali, kterak z lidu prostého krev a pot ždímat. A potu v marném hledání již vytekly litry. Slabou útěchou nám může být, že nezničitelná tvrz již někdy na začátku 14. století vyhořela. Následují obvyklé peripetie se střídáním vlastníků a obnovováním ruin. Každé období má své válečné zbohatlíky. A takový zbohatlík nečiní nic jiného, než že pochoduje po Moravě a nakupuje hrady. K mírumilovným nejslavnějším majitelům patří královna Eliška. Tak jej koupila v roce 1322. V té době si však pevných zdí mnoho neužila. Byl zrovna v troskách po zmíněném požáru. Tak jej raději co nejdřív prodává. Z dalších korunovaných hlav to byl Matyáš Korvín. Ten však též nejeví nikterak velký zájem a daruje jej svému hejtmanu Václavu Tetourovi z Tetova. Vašek staví tvrz na místě dnešního zámku. Pokud zde však již v té době nestála. Kdy byl naposledy užíván a kdy definitivně zanikl není známo. Objevují se sic nějaké zprávy, však není zrovna jasné, kterého místa se týkají. Ani archeologie nám mnoho neprozradila. Výzkumy zde vedl zejména I. Borkovský. Zkoumal hrad Zlín a hrad Pražský. Bokužel, na začátku II. světové války. Při bombardování v roce 1944 byly veškeré nálezy zničeny. Zbylo jen několik střepů z počátku 16. století. Stejné pak byly objeveny při sondáži v roce 1983. Začátkem 16. století tedy hrad ještě stál. Pokud z něj již nebyla pastouška. Vy zde patrně nic nenajdete. Nepodařilo se to ani mé osobě. Však odpadů z nedalekých chat je tu více než dosti. Aspoň že krytých spadaným listím. Škoda, že statutární město Zlín příliš nedbá o sídlo původních šlechticů vlastnících panství.

A ještě informace pro cestovatele nocleh hledající. Přespati je zde poměrně dobře možné. Jen jste u chatové oblasti. O víkendech to zde jistě nebude zase takové terno...

A kdo se chce podívat na další obrázky nechť klikne na odkaz: http://tommy-harold.rajce.idnes.cz/Hrad_Zlin_Kudlov_2011-04-17/