Hrady Vizovických vrchů - Rýsov (hrad i hradiště pravěké)
Vrhněmež se nyní na historii slovutného hradu Rýsova. Roku 1517 prodává dcera Ctibora z Landštejna Jitka se svým manželem Jáchymem z Bibrštejna panství světlovské Burianovi z Vlčnova. Mj. též zbořený hrad Starý Světlov a pustý hrad Rýsov. A tím jsme skončili. Jiní -štejni nebudou. Více zmínek nemáme. Archeologicky je prokázán vznik někdy před polovinou 13. století. Nejvíce byl využívám počátkem 14. věku. A v průběhu onoho století též zaniká. Na informační ceduli se můžete setkat s dalšími daty a událostmi. Nevěřte jim. Lidi toho nakecají. Týkají se Rýsova u Tišnova. Takže žádní husiti, Pernštejni a žádný král Matyáš se zde nekonali. Historie tedy nepříliš známá, však jistě stojí za návštěvu. Mnoho z hradu neuvidíte. Prakticky vůbec nic. Byl však situován u skalního útvaru Čertův kámen anóbrž Čerťák. A kdyby nic jiného, tento za vyšplhání do kopce stojí. Vskutku pěkná skalka. Díky přítomnosti oxidů železa nádherně zbarvená. Celá řada puklin typu tafoni a jiných jevů je zde ke shlédnutá. Paráda! Na své si zde přijdou i horolezci. Je dlouhý cca 16 metrů a největší výška 10,5 m. Popsáno je zde tuším 13 cest obtížnosti 3-7. A jako i na celé řadě dalších, jest možno se nahoru dostat i naprosto nehorolezecky. Na vrcholku patrně stávala věž. A místní středověcí obránci na ni též nelozili po laně. Však moc toho nespatříte. Žádná romantický panorámata. Stromy, stromy a stromy. Občas mezi nimi tušíte okolní krajinu. Při pečlivém zkoumání možno objevit několik záseků po trámech. Ve východní stěně. Nemáte-li sebou kompas, pěkně si ten šutr obejděte. A na zemi kolem střípky. Je jich zde relativně dost. Ale jinak kolem mnoho terénních náznaků nespatříte. Ale jak se sem vůbec dostat? Rýsov má to štěstí, že zde nevedou turistické značky. Oproti jiným obdobným lokalitám je zde nádherný klid. Půjdete-li po žluté turistické značce z Maleniska, hned na začátku Provodova odbočíte vlevo do ulice mezi domy č.p. 75 a 96. Přejdete mostek a vydáte se napravo nahoru. Po chvíli končí asfaltka a jdete po polňačce. Jen co se dostanete za baráky, minete starý hřbitov. Zůstal z něj jen kříž. A pár pozůstatků pomníků. Za hřbitovem se pěšinka rozděluje. Dáte se vlevo. A pak už šmárujete až k Čerťáku. Kdo si to nezapamatuje či nezapíše, prostě se zeptá domorodců. V téhle vesnici vždy někoho potkáte. Chcete na Čertův kámen. Kdo se zeptá na Rýsov, možná vskutku skončí u Tišnova.