Tommy Haroldova pouť

Vskutku, přes současnou glorifikaci, rytíři templu se v časech svatých válek příliš nevyznamenali. Ani v dobách pozdějších. Patrně nejvýznamnější událostí, kterou oblažili světové dějiny je tedy založení městečka Setteinz. 30. září 1297 Protiva z Doubravice daruje bratru Ekkovi a řádu templářskému území po obou stranách řeky Bečvy. Část daruje, část prodává. Za 250 hřiven stříbra. Žádný náznak v listině nenapovídá, že by se zde vyskytoval nějaký poddaný. Tak ještě medvědi. Což ovšem neznamená, že zdejší území bylo vskutku liduprázdné. Jistě se i zde projevuje středověká tendence kolonizovat, kolonizovat a kolonizovat. O několik let později, 3. března 1308, Vok z Kravař přijímá, od téhož řeholníka, do nájmu na 31 let městečko Setteinz s hradem Freundsbergem a okolním územím. Někteří historikové se tážou, proč by si měl nejbohatší a nejmocnější řád v Evropě pořizovat takovou pustinu? Právě proto, pánové. Byznys je byznys. Za 250 hřiven stříbra získám obrovské stabilně neosídlené či jen velmi řídce obydlené území. Pošlu tam pár kolonistů, ti si postaví obce, města, pro mne hrad, zasejí obilí, na louky vyženou krávy, do bučin vepříky a jak se nám ten majeteček za pár let zhodnotí. Za pár let je nejmocnější a nejbohatší řád ještě mocnější a bohatší. Nehledě k obrovskému území, jež si pak mohu nárokovat. Vzpomeňmež řád Německých rytířů v zemi Polské. To pak byla fuška je vykázat do patřičných mezí. I Žižka se přitom řádně zapotil. Snad i velmi výhodná strategická poloha mohla hráti svou roli. Ještě v době třicetileté války byla oblast tato klíčovou pro ovládnutí Moravy.

Kde leží město Setteinz víme. Kde však možno nalézti onen Freundsberg netušíme. V některé literatuře populárně naučné, pracích encyklopedických, občas i odborné je možno se dočísti, že tento se původně nazýval Klenov, dle hory na které stál (např. Hosák, L. – Zemek, M. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha 1981, str. 98). V oblasti odborné existuje jeden velmi účinný nástroj. Citace. Autora pak může bez uzardění opisovat od svých kolegů či předchůdců. Už ve škole nám radili, nechť nenakukujeme do cizí písemky. Můžeme též opsati pěknou kravinu. Hrad Freundsberg je zmiňován pouze jednou (ve zmíněné listině z roku 1308) a to jako Freundsberg. Psáno Vreuntspergk. Proto se objevuje i několik alternativních přepisů. Freudenberg, Freundsberg, Freundsberk, Freundberk. Nejsem jazykozpytec, však ani jednu z těchto variant patrně jako „Klenov“ přeložiti nelze. Kde k tomu tedy přišli? Patrně nějaké pověst z doby nedávno minulé. Z hlediska strategického umístění by bylo patrně nejvýhodnější, kdyby si templáři založili hrad někde na místě dnešního vsetínského zámku. Zde je tvrz připomínána roku 1464. Střeží cestu podél hlavní komunikační tepny, řeky Bečvy. Na Klenově toho moc nenastřeží. A hospodářské zázemí je taky pěkně z ruky. Nicméně nejčastěji se setkáváme s lokalizací Freundsbergu právě na Klenov ke kótě Zámčisko. Domněnku vyslovil na základě vlastního archeologického výzkumu srovnaného s písemnými prameny J. Kohoutek (Kohoutek, J. 1995: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín, str. 39-41). Při podrobnějším průzkumu jsou zde patrné stopy umístění. Několik trámových záseků na mrazovém srubu na vrcholu, někdy mylně Havránka zvaném.. Ty patrně nenajdete. Stačí však sklonit zrak a v erodované zemině možno nalézti střepy datovatelné k přelomu 13. a 14. století. Ne sic mnoho, ale objevit se dají. Zejména přímo u přístupových cest. Budete-li mít ještě větší štěstí, naleznete i střípek starší. Středověká fortifikace stojí na místě hradiska pravěkého z pozdní bronzové a starší železné doby. Z hradu se nedochovalo prakticky nic. A z hradiště ještě méně. Ještě ve 14. století hrádek patrně vyhořel. O čemž svědčí nálezy zuhelnatělého dřeva. Však i nějaký přeslen se zde najde. Což svědčí o trvalejším osídlení místa. Snad se tedy skutečně jedná o onen templářský Freundsberg...